Český duchovní, náboženský reformátor, mistr a od roku 1409 i rektor "Univerzity Karlovy". Zavedl diakritická znaménka. Chtěl napravit církev podle ideálů bible. Od roku 1402 kázal v Betlémské kapli. Podílel se na "Kutnohorském dekretu" (1409), který omezil počet cizinců vůči Čechům studujících na univerzitě na poměr jednoho ku třem. V roce 1412 vystoupil proti odpustkům. O dva roky později se vydal obhájit své názory - v mnoha bodech vycházející z myšlenek Jana Viklefa - na koncil do Kostnice, kde však byl ihned po příjezdu zatčen. Dne 6. července 1415 byl upálen jako kacíř, důsledkem čehož vzniklo husitské hnutí. DÍLO: České spisy Dcerka De orthographia Bohemica Jádro učení křesťanského Knížky o svatokupectví, 1413 Kvodlibet (Quodlibet), 1411 List Vladykovy Listy přátelům v Čechách, 1415 O církvi (De ecclesia), 1413 O sentencích (4 díly) O šesti bludiech (De sex erroribus) Postila, to jest výklad svatých čtení nedělních, 1413 Výklady viery, Desatera a Páteře, 1412 Život Kristův