Alergie je dnes již hojně rozšířené onemocnění imunitního systému (dále jen IS). Setkáváme se s ní téměř na každém kroku. Přecitlivělost vychází z přehnané reakce IS na vnější podnět (=antigen) , který jiným jedincům neškodí , či dokonce prospívá. IS má imunologickou paměť, do které se uloží všechny informace o novém antigenu a při příštím setkání se s nežádoucím antigenem rychleji vypořádá. Alergická reakce je založena na reakci IS, kdy IS vytváří nadměrné množství protilátek. Alergen je pohlcen bílými krvinkami (makrofágy), ty ho rozloží na malé částečky a signalizují to dalším buňkám. Díky signálům začnou B-lymfocyty (imunitní látky) tvořit protilátky. Po prvním setkání s alergenem(=antigenem)se protilátky, nazývající se imunoglobuliny E (IgE), dostávají krví do tkání, kde se zachycují na povrch žírných buněk. Jedna žírná buňka zachytí až 500 000 IgE protilátek. Nejvyšší koncentrace žírných buněk se nachází v nose, v průduškách, na kůži a v trávicím traktu. Zde IgE – buňky čekají na další setkání se stejným alergenem (=antigenem), po kterém se aktivují žírné buňky (žb). Uvnitř žb se nacházejí mediátory (= chemické látky), např.: histamin, prostaglandiny, leukotrieny a kininy. Uvolněné mediátory přivolávají další buňky zánětu, tím se ještě více aktivují chemické látky (mediátory) a plně propukne alergická reakce v místě zánětu. Senzibilace = děj, při němž se organizmus stává stále citlivějším na určitý podnět. Imunitní systém reagoval na styk s antigenem, uložil si tuto zkušenost do paměti a začal vytvářet proti němu specifické protilátky. Při opakovaném kontaktu tento antigen již rychle rozpozná a okamžitě na něj zareaguje. U každého člověka se doba, které je zapotřebí k tomu, aby citlivě nebo přecitlivěle reagoval, liší. U někoho stačí několik dnů, u jiného až několik let. Alergen neboli antigen, který je schopný vyvolat u přecitlivělého jedince alergickou reakci, nalezneme všude kolem sebe. Alergeny si můžeme rozdělit do několika skupin podle místa výskytu: 1) domácí (vysušená těla roztočů a jejich fekálie; chlupy a sekrety domácích zvířat; plísně; chemikálie;…); 2) vnějšího prostředí (pyly; hmyzí bodnutí;…); 3) pracovního prostředí (chemikálie; roztoči; plísně; zvířata;…); 4) potravinové (mléko; ryby; oříšky; pšeničná mouka;…); 5) lékové (téměř všechny léky využívající se při rentgenové diagnostice a místnímu umrtvení; antibiotika; aspirin; protizánětlivé léky-př.: Ibuprofen;…). Roztoči (= osminozí pavoukovití členovci) se nacházejí v prachu, v málo větraných místnostech, v ložním prádle, v kobercích, v matracích,… Živí se kožními šupinami a lupy. Jejich velikost dosahuje maximálně 0,3-0,4 mikronů. K přežití potřebují také správnou vlhkost vzduchu 55-80% a teplotu 22-26°C. U nás se na alergické reakci podílejí především tyto dva typy – Dermatophagoides pteronyssinus a D. farina. Domácí zvířata jsou častí iniciátoři alergií. Kočičí sliny a lupy patří mezi nejagresivnější alergeny, protože snadno a rychle pronikají slizniční bariérou do dýchacího ústrojí. Nejenom kočičí produkty vyvolávají alergickou reakci, ale také psí nebo domácích hlodavců (morčat, křečků) a ptáků (andulky, papoušci). Ideální teplota pro plísně se pohybuje kolem 20-30°C, některé druhy 40-50°C. Daří se jim ve vlhkém prostředí na pomalu sušeném prádle, v květináčích pokojových rostlin, na zbytcích jídla nebo na přirozeně vytvořených plísních-sýry. Např.: Alternaria,Penicillium, Aspergillus, Cladosporium. Pylová alergie(PA)(=rhinitida) je často nesprávně nazývána „senná rýma“. Mohlo by se zdát, že se jedná o alergii na seno. Není tomu tak, neboť pylová alergie je alergií na pylová zrna.Pylová zrna, obsahující alergizující bílkoviny, jsou nejčastěji roznášeny dvěmi způsoby – hmyzem a větrem. Za nebezpečnější jsou považovány větrosprašné rostliny, protože jejich pyly se můžou dostat do daleko větších vzdáleností než je tomu při přenášení hmyzem. Druhy rostlin, které bývají příčinou PA: Trávy - pýr, srha, kostřava, medyněk, jílek, kukuřice, lipnice, bojínek, rákos, psárka; dřeviny - bříza, habr, jírovec, dub, cypřiš, javor, jasan, buk, kaštanovník, olše, vrba, ořešák, líska, olivovník, jilm, topol, platan, lípa; byliny - pelyněk, řepka nebo hořčice, tolice vojtěška, drnavec, jitrocel, ambrózie, jetel,… Alergické příznaky jsou provokovány při určitých koncentracích pylových zrn ve vzduchu. V průměru stačí 10-20 pylových zrn v 1 m3. Pylová sezona začíná na jaře pyly dřevin, pokračuje v létě pyly různých travin a většinou končí na podzim , v němž hlavními alergeny jsou pyly vysokobylinných plevelů. Průběžné informace podává v pylové sezoně Pylová informační služba, která monitoruje situaci na 12 stanicích v ČR. Sídlo PIS ČR je v Brně. Alergie na hmyzí bodnutí se projevuje řadou příznaků: kopřivkou, vyrážkou, rýmou, otokem, průjmem, zvracením atd. Včely a vosy jsou nejběžnější inhibitoři hmyzí alergie. Včely se po bodnutí do kůže oddělí od žihadla a zahynou. Do kůže se uvolní jed z váčku(na žihadle) a kus zažívacího traktu včely. Vosy naopak nezahynou, ale klidně mohou pobodat i vícekrát. Mezi příčiny potravinové alergie nepatří jen různé druhy potravin, ale i konzervační látky, barviva a jiné přísady používající se v dnešní době v potravinářském průmyslu. Zajímavostí mezi alergiemi je alergie na známky. Olíznutí známky před nalepením na dopis způsobuje alergickou reakci. Použité lepidlo je totiž složeno z rybích kostí. Příznaky potravinové alergie jsou četné. Postihuje zažívací systém >bolesti břicha, zvracení, průjem; dýchací cesty >rýma, astma; kůži>svědění, kopřivky, otoky, ekzém(atopický). Alergie na sluneční paprsky, často označována jako světelná urtikaria nebo polymorfní světelná dermatóza, znepříjemňuje lidem jejich každodenní život. Nestaví se na přemnožení imunitních protilátek jako je tomu u jiných alergií, nýbrž na vzniku látek, které vyvolávají u citlivých lidí změnu pokožky. Onemocnění vycházející z alergie: Astma je onemocněním, jehož základem je zánět dýchacích cest a výrazně zvýšená reaktivita průdušek. Astma se projevuje souborem příznaků, z nichž nejzávažnější je dušnost, ztížený výdech. Časté jsou noční dušnosti, dušnosti při nebo po tělesné námaze, dráždivý chronický kašel, hvízdavé dýchání. Při záchvatu astmatu nastane zúžení průdušek, které působí: 1) smrštění hladkých svalů ve stěně průdušek; 2) otok sliznic dýchacích cest; 3) tvorba hlenu, který je většinou hustý a vazký. Průchodnost průdušek se zhoršuje, průsvit se zužuje a proudění vzduchu se zhoršuje. Příznaky celoroční rýmy nejsou závislé na sezóně. Mezi její příznaky patří otok sliznice, který vede k ucpání průduchů, kýchání nebo k čirému vodnatému výtoku. Testy se provádějí v různých formách. Asi mezi nejznámější se řadí kožní testy. Ty mohou být také více možných aplikací: 1) intrakutánní test – alergen se vpravuje do kůže přímo injekční stříkačkou, bolestivější, někdy vyvolá falešné pozitivní reakce; 2) bodovací test („prick“) – alergen se na kůži nanese kapkou a rychle se propíchne suchou jehlou spolu s povrchovou vrstvou kůže, může přehlédnout slabé reakce; 3) epikutánní náplasťový test –alergen se nanese na kůži zad a nechá se působit. Reakce proběhnou většinou do 10-15minut, některé i do 24hodin. Další používanou formou jsou slizniční testy. Umožňují bližší určení alergenu, tudíž jsou rizikovější. Alergen se aplikuje přímo do sliznice nosu a očí nebo se inhaluje přímo do průdušek. Provokační testy zjišťují alergii na potraviny. Provádějí se tak, že jedinec zkonzumuje podezřelý alergen a po té je sledován, jak na něj jeho IS zareaguje. Dědičnost alergie: trpí-li jeden z rodičů alergií, riziko onemocnění je 40%. Pokud jsou alergičtí oba rodiče riziko stoupá až na 60%. V těhotenství by se proto měla matka vyvarovat většímu styku alergenů, např.: kouření, rizikové potraviny, rizikové léky,… 1.POMOC: 1) co nejrychleji dostaňte postiženého z dosahu působení alergenu(pokud je to možné)- v místnosti otevřete okno, opusťte louku plnou květin,… 2) podejte zklidňující prášek nebo spray (Zyrtec, Berodual); 3) v případě pylové alergie vezměte kapesník, navlhčete ho vodou a otřete tvář; 4) nechte postiženého v klidu 5) v případě, že dané léky nezaberou nebo dojde dokonce i k zhoršení, vyhledejte lékařskou pomoc. Prevence: co nejméně přicházet do styku s alergeny. Léčba: neustálé sledování alergologem, trvalé podávání léků (nejen po alergické reakci) občasné injekce,…Léky: antihistaminika(Prothazin, Zyrtec), uvolňovače a rozpuštěče(Bromexhin, Mucosolvan), roztahovače průdušek(Berodual, Syntophylin), protizánětlivé léky(hormonální-Pulmicort, Prednison). Další léčebné postupy: lázeňská a rehabilitační péče(inhalace, cvičení jak správně dýchat, koupele,…); akupunktura(= dráždění nervových zakončení-bodů) a akupresura(=dráždění bodu plošným tlakem); speleoterapie( pobyt v jeskyni); míčkování(relaxační metoda masáže pomocí míčků); hra na hudební nástroj(flétna- 80.léta prof.Václav Žilka vedl „Dřevěnou píšťalku“)