Faust-Johann Wolfgang Goethe
29. 5. 2007
Dvojdílné básnické drama, ve kterém Goethe přetvořil starou legendu o smlouvě člověka s ďáblem. Dílo začíná třemi vstupy:
1. věnování
2. předehra na divadle (filozofická úvaha o umění a divadle jako o podobenství světa)
3. prolog (setkávají se dva principy Bůh a ďábel, uzavřou sázku o Faustovu duši)
Faust - symbol spolceného člověka s touhou po věčném poznávání, po silných prožitcích, po štěstí
1. DÍL
Doktor Faust, neklidný vědec, touží po dobrodružství, lásce, objevech. Přichází Mefisto, slíbí mu dobrodružství, ale pokud Faust bude spokojen a řekne: "Vteřino stůj, jsi krásná!", jeho duše propadne Mefistovi. Faust podepsal smlouvu a stvrdil ji vlastní krví. Mefisto ho omladí, pošle mu Markétku. Matka Markétku varuje před Faustem, protože vidí ďábla. Faust zabije bratra Markétky v souboji. Markétka si to vyčítá, zabije dítě, které měla s Faustem a dostane se do vězení. Faust chce Markétce pomoci a pošle za ní Mefista. Ona ale pomoc nechce, čímž se vykoupí. Je popravena, ale její duše jde do nebe.
2. DÍL
Faust se trápí pro Markétku. Mefisto ho pošle na císařský dvůr. Faust zachrání císařství před úpadkem tím, že vynalezne papírové peníze. Pro císaře pak vyvolá nejkrásnější ženu Helenu ze středověku. Po smrti syna Heleny a Fausta se Faust vrací ke dvoru a žádá o kus bažinaté půdy, kterou chce vysušit a darovat lidem. Pracuje těžce, je starý, slepý, ale dokáže to. Konečně našel uspokojení, přeje si zastavit čas. Ale jeho duše nepropadne ďáblu - tím, že udělal něco pro ostatní lidi, se vykoupí.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář