Děj se odehrává v letech 1815 - 1830 ve Francii. Vypráví o bývalém vězni Jeanovi Valjeanovi. Byl 16 let na galejích za to, že ukradl chleba (2 roky) a utíkal (14 let). Po návratu z galejí se chtěl ubytovat, ale i když měl peníze, nechtěl ho nikdo obsloužit jídlem ani noclehem. V noci seděl u nějakého domu a potkala ho žena, která mu poradila, aby šel do domu biskupa. Tento biskup se snažil pomáhat chudým. Dal mu polévku s chlebem a uložil ho ve svém domě. V noci Valjean ukradl stříbrné lžičky a byl polapen. Měl být zatčen, ale biskup se ho zastal. Řekl jim, že mu ty lžičky dal. Valjean je nejprve nechtěl příjmout, ale bisup ho přesvědčil, ať si je vezme a pomůže chudým. V roce 1820 už měl Valjean továrnu na textílie, útulek pro děti a nemocnici pro chudé. Byl zvolen starostou. Ve svém nejlepším období pak potkává svého dozorce z vězení a ten je mu přidělen jako velitel státní policie. Mezitím přichází do továrny žena, Fantina, která má dceru, ale její muž zemřel a ona by ji nedokázala uživit. Dítě dá na starosti jedné hospodské, ta ji nenávidí a z dítěte se stává služka. Fantina umírá a pověřuje Valjeana, aby vyzvedl dceru Cosettku od hospodské. Probíhá proces s mužem, který je omylem považován za Valjeana a je souzen za krádež peněz. Valjean se k tomuto soudu dostaví a odhalí zde svou totožnost. Je vězněn. Z vězení uprchne, vyzvedne Cosettku a uprchne s ní do Paříže. Zde se do ní zamiluje chudý student Marius. Valjean zachrání Mariovi život na barikádách. Marius si bere Cosettku. Valjean se Mariovi svěří se svou minulostí. Ten ho k vůli tomu zavrhne. Pak se ale dozví, komu vděčí za život a s Cossetkou ho jednou navštíví. Valjean je ale nemocen a umírá.